WOW! Crohnova nemoc!? Tak fajn! Jdeme na to!!!

10. června 2018 v 11:30 | Rositablog |  Všehochuť
Táákže... Poslední článek jsem naposledy vydala v říjnu. Omlouvám se za svou neaktivitu, ale prostě nebyl čas a ani nálada, bohžel mně na jistý čas opustila múza... Teď je toho tolik co bych Vám chtěla říct. Takže začneme.
Zdravotní potíže, ano, každý je má, a já jich mám pár taky, kromě toho že jsem astmatička a alergička mi nedávno diagnostikovali i Crohnovu nemoc. Mnoho lidí tuto nemoc nezná, je to totiž civilizační nemoc která nemá ani sto let. Ráda bych Vám tuhle nemoc popsala ve zkratce, nebudu Vám ji líčit jako nějaké velké utpení abych Vás nestrašila (toto říkám kvůli článku co jsem nedávno četla na Žena.cz).
CROHNOVA NEMOC, neboli i Crohnova choroba či Crohnův syndrom, je nevyléčitelná civilizační choroba. Jedná se v podstatě o chronický zánět trávící soustavy, který se může objevit kdykoliv. Každý pacienr s Crohnem to má jinak, mně postupně začínal bolet skoro každý orgán trávící soustavy, zatímco mojí kamarádku bolelo jen v podbřišku. Crohnova nemoc funguje v podstatě na stejném principu jako dna, nedá se vyléčit ale zastavit naštěstí ano (pomocí biologické léčby). Moje příznaky byly následovné: v prosinci mi začaly průjmy, u lednu mně začal bolet žaludek, v únoru se přidaly bolesti střev, v březnu mi začalo zvracení, v dubnu bolesti jícnu při polykání, v květnu (a to už jsme přišli na to co mi je) mně bolel levý bok, dutina ústní a krk. Lékaři mi neustále říkali, že to mám od nervů. Až když jsem kápla na pí. doktorku Vospělovou tak jsem zjistila co mi je. Paní doktorka mi udělala všechna možná vyšetření, od odběrů krve až po kolonoskopii. Zkrátím to, Crohnova nemoc je chronický zánět střev a trávící soustavy, když Vás postihne tak budete osm týdnů bez jídla a budete pouze pít jen nutridrinky aby se střevo, či jiný postiženy orgán, stihl zaléčit. Nedá se vylčit ale pouze na nějaký čas zastavit, kdykoliv se může objevit dálší záchvat po kterém bude následovat další osmitýdnová nutridrinková dieta. Dobrá zpřva je, že můžete počas nutridiety žvýkat žvýkačkyS vyplazeným jazykem . Nnikdo nezná příčinu nemoci, nemoc není uplně prozkoumaná. A NENÍ NAKAŽLIVÁ! Varuji lidi co mají Crohna a nutridietu, pokud si dáte jediné sousto normálního jídla tak zkončíte v nemocnici na sondě. Nestraším, pouze varuji. Po osmitýdenní dietě následuje jemná dietka, začnete jíst postpně, první týden kašovitá strava, druhý týden jemná nekořeněná jídla a postupně budete přidávat. Ale pokud jste milovníci ostrého, oříšků nebo ovoce co má slupku nebo semínka tak mám pro Vás špatnou zprávu, to si už nedáte, protože by to mohlo vyvolat další agresivní záchvat.
Jsem hrozně pozitivní člověk a když mi řekli že mám Crohna tak jsem ani nesmutnla, nemám důvod, to mi nepomůže. Je to výzvva a já to brala tak jak to je
Všude na internetu se píše, že Crohn Vám zničí život, není to pravda. Od doby co mám Crohna se nestresuji(stres je hlavní spouštěč záchvatu), nespěchám, nepřetěžuji se, neřeším zbytečnosti, nestěžuji si na nic, vidím krásu v obyčejných věcech, stal se ze mně zodpovědný člověk.... Mohla bych Vám říkat mnoho věcí co mi dala tato nemoc, ale to by bylo na více stran... Pokud máte nějaké dotazy, ráda Vám je zodpovím. Děkuji za Vaši pozornost a omlouvám se va pravoopisné chyby.
 

Tatíček TGM

24. října 2017 v 15:20 | Rositablog |  Referáty
Tomáš Garrigue Masaryk, muž, který změnil Evropu
Tomáš Garrigue Masaryk byl jednou z nejvýznamnějších osobností našeho národa.
Narodil se 7. 3. 1850 v Hodoníně do chudé rodiny panského kočího. Jeho matka sloužila jako služka na statku Nathana Redlicha. Roku 1865 byl přijat na Německé gymnázium v Brně a vynikající prospěch mu pomohl získat stipendium. Současně působil i jako doučovatel v rodině policejního úředníka. Od 15 let se živil sám. Díky své práci byl finančně zajištěn, mohl tedy platit studium svého bratra. Veškerý svůj čas věnoval studiu, především jazyků a filosofie. Po maturitě se přihlásil na Vídeňskou filosofickou fakultu. Roku 1877 poprvé spatřil svou budoucí manželku, Charlottu Garrigue, dceru bohatého amerického podnikatele z New Yorku. O rok později byla svatba. Díky rozdělení Univerzity Karlovo-Ferdinandovy na českou a německou část, dostal místo mimořádného profesora filosofie na nově založené české univerzitě, proto se v létě 1882 s rodinou odstěhoval do Prahy, kde začal přednášet. Svou politickou činnost začal hledáním politického uskupení, kde by mohl prosazovat své názory a zásady. Koncem roku 1890 byl přijat k Mladočechům, s nimiž na jaře 1891 získali mandáty do Říšské rady (celorakouského parlamentu), v prosinci 1891 byl Masaryk zvolen do českého zemského sněmu. Ještě v témž roce předložil ve Vídeňské říšské radě návrh na zřízení druhé české univerzity na Moravě. V letech 1907 a 1911 byl dvakrát zvolen poslancem vídeňské Říšské rady. Zpráva o vyhlášení první světové války ho zastihla v červenci 1914 na dovolené v saském Bas Schandau. Již na podzim 1914 se Masaryk vydal na kratší zahraniční cestu do západní Evropy, jak kvůli předávání tajných dokumentů, tak aby získal těžko dostupné informace. V září 1915 emigroval za Masarykem Edvard Beneš a oba přesídlili do Francie. Masaryk v září toho roku přesídlil do Londýna. Na londýnské universitě King College dostal Masaryk profesuru. Jako předseda Československé národní rady, založené roku 1915 v Paříži, budoval vytrvale zahraniční odboj a zdaleka se nespokojil pouze s vytvořením politické organizace.Po Zborovské bitvě (2. 7. 1917) vybudoval dokonce více než 50.000 člennou armádu a zasloužil se o stejný počet dobrovolníků v zajateckých spolcích, kteří byli zálohou pro vstup do Čs. Legií. Vojskem byl přijímán jako nejvyšší velitel - "tatíček" a ruská generalita mu prokazovala úctu náležející prezidentovi ještě neexistujícího státu: čestné stráže, vojenské přehlídky a vítání místním obyvatelstvem. 29. 4. 1918 přijel do Kanady. Masaryk jednal s diplomaty řady zemí, organizoval zpravodajství, psal do novin a přednášel. Přesvědčoval prezidenta Wilsona, že válku je možno vyhrát jedině tehdy, bude-li rozbito Rakousko-Uhersko, největší spojenec Německa. A tak byl Masaryk 14. 11. 1918 zvolen prvním prezidentem. Dne 27. 5. 1920 byl zvolen T.G.M. prezidentem podruhé. V květnu 1927 byl zvolen prezidentem republiky potřetí. Prezidentem byl zvolen i 24. 5. 1934 počtvrté a naposledy i přes špatný zdravotní stav. Kandidoval především proto, že nebylo jisté, že by byl zvolen jeho nejbližší spolupracovník Edvard Beneš, kterého chtěl Masaryk za svého nástupce. 14. 12. 1935 T.G.M. rezignoval ze zdravotních důvodů. Tomáš Garrigue Masaryk 14. 9. 1937 po zánětu plic zemřel.

Tomáš Garrigue Masaryk, muž, který miloval chleba a borůvkové knedlíky s mákem
Masarykovi se všude dostávalo toho nejlepšího a nejvznešenějšího, ale vždy, když měl možnost si vybrat něco k snědku, zvolil si jídlo tak obyčejné, že to mnohé až zarazilo. Věděl, že není dobré se přejídat. Rozhodně nepatřil mezi vybíravé a rozmazlené lidi. Masaryk často kuchaře prosil o topinky s česnekem, ty miloval nade vše. Masaryk chleba téměř uctíval. A zvyk, že se u nás hosté vítají čerstvým krajícem chleba se solí, za jeho vlády posílil více, než kdy jindy. Když už měl dost slaného, často zatoužil po borůvkových knedlících. Jídával je jako dezert a většinou jich snědl rovnou 6. Nikdy si je ale nesypal tvarohem, ale posypal je mákem. Protože sobě i své rodině chtěl udržet dobré zdraví, nechával k obědu a večeři podávat hodně vařené a dušené zeleniny. Co se týče ovoce, miloval čerstvé džusy k snídani. Jeho nejoblíbenější kombinace byl grep a pomeranč. Ze slovenských pochutin nejvíce obdivoval halušky, které si dopřával jen málokdy, protože bývaly moc slané a tučné. Po větším jídle si rád odpočinul u silné černé kávy. Nekouřil a po padesátém roce jeho života se z něj stal zapřísáhlý abstinent…



Zmatek, strach a nuda

24. října 2017 v 15:14 | Rositablog
Zmatek, zmatek, zmatek. Jsem zmatená, vůbec nevím, kam dál. Nevím kam na školu, nevím co psát na blog a ani nevím, jak bude pokračovat moje knížka. Nic mě nebaví. Nebaví mě psát, nebaví mě šít, nebaví mě plést ani háčkovat, nebaví mě ani PC. Musím se najít, musím najít něco, co mě bude bavit. Mám teď jednu výhodu - můžu sem psát naprostý bláboly, protože vím, že to stejně nebude nikdo číst.
V létě jsem přišla na to, že nemám vůbec žádné přátele, a když tak jen kamarádky přes net. A jsou to mé nejlepší kamarádky. Zklamalo mě to, že jsem si celé 3 roky myslela, že se kamarádím s celou mou třídou. Prdlajs. Nevím, proč se se mnou nechce nikdo bavit. Baví se se mnou jen když chtějí, abych nachystala nějaký kadanský žertík. Jen tehdy se chtějí zasmát. Vadí mi, jak jsou všichni nafoukaní. Vadí mi, jak nade mnou jedna skupina lidí ohrnuje nos jen proto, že se lehce líčím a druhá skupina nade mnou ohrnuje nos jen proto, že se nalíčit neumím tak dobře jako to umí jiné holky. Vlastní sestřenice mi řekla, že holka která nosí push up podprdu a líčí se řasenkou je děvka - řekla holka která měla za svůj kratičký život už několik kluků. Nechci tím říct, že je děvka, ale měla by přemýšlet, než něco řekne.
Jsem nudná, nudná, nudná. Což je jedna z věcí, kterých se bojím. Zklamání. Zklamala jsem sama sebe. Už v první větě byl tenhle článek nudnej. Procházím teď asi částí puberty, kterou si prostě projít musím. Třeba to přejde, až se vyspím. Měla bych teď psát referát na 3 strany A4 o jazzu v Americe, ale prostě nemám na to nějak takovou tu "slinu". Těším se ale až půjdu mezi lidi. Těším se, až uvidím známé tváře. Netěším se ale, až přijdu domů a uvědomím si, že ty známé tváře na mně stejně zapomenou a vykašlou se na mne. Jako vždycky.
Brzy se budu hlásit na SŠ, vůbec nevím, jestli udělám přijímačky. Myslím si, že na to nemám. Nevím. Všichni mi tvrdí že jo. Milosrdná lež. Nebo ne? Zkusím to a když to nezvládnu tak se nic nestane, život jde dál - "Show must go on"...
 


Charles Auguste de Coulomb

4. června 2017 v 19:50 | Rositablog |  Referáty
CHARLES AUGUSTE DE COULOMB
Velký vědec, který zásadně ovlivnil svět fyziky

Narodil se 14. června 1736, v Angouleme v zámožné šlechtické rodině. V Paříži studoval přírodní vědy. Po dovršení dospělosti vstoupil do armády a v letech 1767 - 1776 pracoval v armádě jako vedoucí opevňovacích prací na ostrově Martinik.
Roku 1776 se vrátil zpět do Francie a začal se věnovat vědě. Začal studovat magnetismus, mechaniku a elektřinu.
V roce 1784 stanovil Coulombův zákon:
DVA BODOVÉ EL. NÁBOJE Q1 a Q2 SE NAVZÁJEM PŘITAHUJÍ NEBO ODPUZUJÍ STEJNĚ VELKÝMI EL. SILAMI Fe , -Fe OPAČNÉHO SMĚRU.
Roku 1785 sestavil torzní váhy sloužící k měření síly mezi nabitými koulemi.

Roku 1789, na počátku revoluce, učinil zásadní rozhodnutí, vzdal se vojenského povolání a vědě se začal věnovat naplno. Po roce byl Napoleonem Bonapartem povolán na univerzitu v Paříži, kde vyučoval fyziku.

Zemřel 23. srpna 1806, v Paříži.

To bylo něco málo o tomto muži. Doufám, že Vám to poslouží alespoň jako odrazový můstek. DěkujiLíbající

Co Ti zaručeně pomůže zhubnout a co jsou jen fámy?

21. března 2017 v 16:08 | Rositablog |  Ženské tělo
Váha - náš kažodenní nepřítel. Každá z nás je se sebou nespokojená, některá má váhu větší, než by mít měla, jiná je zdánlivě štíhlá, ale pod džínami má špíčky nebo nemá spevněné břišní svalstvo. Ano, přiznávám, i já mám se sebou problém. A proto jsem se rozhodla, že Vám dám pár rad jak zaručeně shodit nějaké to kilo (já na tom začínám pracovatMrkající).
Cvičení
I když se to nezdá, cvičení Tě může bavit. Stačí, když si k němu pustíš nějakou muziku. Ale abys zhubla, musíš si stanovit nějaká pravidla. Nejhorší pravidlo, jaké si můžeš dát je, že si na papír napíšeš kolik jakých cviků uděláš a nebo, že budeš cvičit prostě jen hodinu. To je blbost. Tuk se začne spalovat až po cca. 20 minutách intenzivního cvičení, takže nejlepší je cvičit do vyčepání.

Jablka
Dobrá zpráva pro milovníky jablek- díky nim zhubneš. Stačí jen, si dát jabko vždy, když budeš mít hlad a sníst třeba 4. Nejen že zhubneš, ale nebude Ti páchnout z úst a posílí se Ti zuby. Ale samozřejmě musíš jíst i klasickou stravu.

Tabletky apod.
Ne každá tabletka na hubnutí ti pomůže, ale pokud jsi lenoch a chceš trochu shodit, tak pak se tabletkám nevyhneš. Zkus např. ORLISTAT, ale dám Ti menší radu: vždy nos vložku budeš "prdět" olej. Ovšem pokud si tím nechceš projít, vyzkoušej pít ZELENOU KÁVU. Vyzkoušela jsem i kustovnici čínskou, nebo-li GOJI. Jedla jsem ji 2 dny a 2 dny jsem zvracela, NEDOPORUČUJI. Pokud cvičíš tak určitě Ti přijde vhod i nějaký BYLINKOVÝ ČAJÍK NA DETOXIKACI, poptej se na něj v lékárně.

Nejíst je blbost
Pokud nebudeš jíst, nezhubneš, přijdeš tím jen o potřebné živiny a můžeš zkolabovat, ale nezhubneš žádný tuk. A diety jsou také k ničemu, jsou dobré jen na pročištění organismu ale žádné kilo neshodíš, lepší je pít mátový čaj, díky němu budeš lépe trávit stravu.

Chůze nebo tanec
Na 100% pomáhá rychlochůze nebo tanec s igelitem. Musíš si prostě vyrobit "tričko" a "kalhoty" z pytlů a na chůzi nebo tančení si je obléci. Budeš se toiž více potit a pocením se zbavuješ přebytečných tuků.
Dík, že jsi mi věnovala chvilku a doufám, že Ti tyto tipy budou k užitku. R.

Duha v našich duších

19. března 2017 v 19:52 | Rositablog |  Všehochuť
Konečně po dlouhé době mám o čem psát a já se těším, až se tento článeček bude na mě dívat z růžového pozadí mého blogu.
11. března to byly 2 měsíce od smrti mé 4nohé 12ti leté kamarádky Sisi. Dá se říci, že jedenáctého jedna přítelkyně odešla, a jedenáctého (o 2 měsíce později) přišla do rodiny nová kámoška. 11. březen byl docela nervově náročný (alespoň pro mne). V 11 hodin měla maminka volat paní, od které jsme měli kupovat psa, již v 9h. jsem mámu zahrnovala otázkami typu "Jak se bude jmenovat? Budeme ji učit nějaké kousky? Myslíš, že bude poslouchat?", prostě jsem pokládala otázky jak 6ti letá.
Když máma volala skrz štěně doma vládlo absolutní ticho. Paní, nebo slečna, totiž váhala protože měla poslední fenečku a tu si sama chtěla nechat. "Tak tedy ano, přijeďte si pro ni na adresu...."
První noc naše tehdy bezejmenná čubinka spala jako zabitá, občas zafňukala. Je kříženec ratlíka a westíka a je to rozená lovkyně a je hravá a čilá. Od té doby, co vkročila do našich životů, je v našem dříve šedivém domově jaksi barevno. Ta její radost a hravost všude "září" a myslím si, že právě milující a zvědavé štěňátko je ten nejlepší lék na jakékoliv deprese a splíny.
Jmenuje se Lucinka, těžší ovšem, než výběr jména bude její výchova. Vzhled zdědila spíše po ratlíkovi, ale povahu má spíše po westíkovi. Westík je přátelský a aktivní pes, není to žádný "gaučák". Rád potěší svého páníčka a milerád se pomazlí. Doufám, že Lucinka bude i nadále po své mamince (westíkovi)Usmívající se.
Děkuji Vám za pozornost a příjemný večer. R.

Povídky na přání

15. února 2017 v 10:00 | Rositablog |  Sny a povídky, i na přání
Dnes jsem se dívala, na své rubriky, a našla jsem 1 o které jsem ani nevěděla. Jmenuje se "Sny a povídky, nejen na přání". Rozhodla jsem se tedy, že budu psát povídky na přání. Proto Vás chci poprosit, abyste mi psali témata příběhů do komentáře tohoto článku, nebo do Zprávy autorovi. Mám rozepsanou knihu pro malé děti a pár měsíců jsem nenapsala žádnou povídku, inspirace mizí... Psaní povídek na přání by mi možná pomohlo se znovu rozepsat. Předem Vám děkuji, R.

Jablečné placičky

14. února 2017 v 18:35 | Rositablog |  Recepty
Listovala jsem ve svém "kuchařském sešítku" a objevila můj rok starý recept na jablečné placičky.
Budeme potřebovat:
  • 2 červená jablka
  • mletou skořici
  • vanilkový cukr
  • rum
  • marmeládu
  • piškoty
  • mléko
Jablka oloupeme a nastrouháme na hrubo. Přisypeme skořici a vanilkový cukr dle chuti. Přilijeme cca. 2 polévkové lžíce rumu. Jablka zamícháme a necháme asi 2 hodiny odpočinout v lednici.
Natrouháme piškoty a navlhčí me je mlékem a rumem tak, aby se z nich daly tvarovat placičky. Na pekáč vytvarujeme cca. 3 mm vysoké placičky. Z nastrouhaných jablek vylijeme šťávu a nanášíme je na placičky z piškotu. Pokud chceme, můzeme na placičky nakonec přidat lžičku marmelády.
Pečeme 18-20 minut na 250 stupňů Celsia.
Hotové placičky posypeme moučkovým cukrem a podáváme se šlhačkou.
Dobrou chuťUsmívající se

Konec cesty aneb odešla a už se nevrátí...

12. února 2017 v 11:38 | Rositablog |  Téma týdne
11.leden byl pro mne prozatím nejhorší den tohoto roku. Vrátím se tedy o 1 měsíc a 1 den zpět v čase, a povím Vám, co se mi tento den přihodilo.
Ráno jsem normálně vstala a začala si balit kufry, neboť jsem měla odjet na 20 dní k babičce. Můj 12ti letý pes již 11 dní nejedl a 2 dny nechodil a neustále zvracel. Byla to čubinka a jmenovala se Sisi. 5 dní jsme jí injekční stříkačkou podávali heřmánkový čaj. Lékaři nám tvrdili, že má pouze vředy, a že se z toho sama "vyhrabe".
Sisi se zničehonic postavila a vzápětí upadla. "Tak to je zle", řekla máma a okamžitě poslala bratra se Sisinkou k veterináři. Když Sisinku bratr vzal do náručí a odcházel s ní, netušila jsem, že ji vidím naposledy.
Už hodinu byli pryč (bratr a Sisi). Najednou zazvonil telefon. Táta ho zdvihl a řekl: "Tak to se nedá nic dělat, nebudeme ji předci zbytečně trápit", a to už jsem věděla, že se Sisinečka už nevrátí. Museli jsme ji nechat utratit. Měla rakovinu střev, ve střevech měla nádor velikosti ping-pongového míčku. Několik dní nejedla a trpěla bolestmi. Tu rakovinu měla rok, a právě rakovina jí způsobila epilepsii. Píši o Sisince až teď, protože jsem na to měsíc neměla dost sil. Sisinko, chybíš miPlačící.
Děkuji Vám, Vaše R.

Není to sranda

5. února 2017 v 9:05 | Rositablog |  Téma týdne
Od první třídy studuji dálkově. Ve škole jsem celkem ztrávila rok a byl to můj nejhezčí rok v životě. Nyní jsem uzavřela pololetní zkoušky z 8.třídy a byl to docela záhul. 1 půlrok jsem chodila do první třídy a druhý do šesté. Na šestou třídu mám vůbec nejhezčí vzpomínky z celého života. Zažila jsem tam tolik srandy a průšvihů... Pamatuji si, že jeden náš spolužák, který byl do mne zamilovaný (dokonce mi nosil dárečky), vymyslel na VV jistou činnost, která šla jen jemu. Bylo to navlíkání korálků na tenký drát a vlastně to šlo skoro všem až na mne a půlku třídy. Ta půka třídy byli samí kluci. Dohodli jsme se (s klukama), že ho o přestávce za trest zlechtáme. Byla to taková legrace. Ovšem každá legrace musí někdy zkončit, a tahle legrace zkončila průšvihem. Jeden kluk si myslel že toho druhého kluka bijeme a šel žalovat učitelce. A já jsem celý ten průšvih žehlila (hrozila nám totiž poznámka). A takových krásných vzpomínek mám na školu více, trvalo by hodiny je všechny vyprávět.
Když jsem odjížděla s rodiči do ciziny, tak mi všichni spolužáci říkali, že se musím mít jako král, když nemusím chodit každý všední den do školy. A šeredně se mýlili. Já se sice do školy dostavím 2x za rok, ale chybí mi ta moudrost, kterou by mi předávali učitelé. Ano, teď tu moudrost sice (možná) mám také, ale učit se hodiny sám z učebnic je o mnohem mnohem těžší než si jednou poslechnout učitelovu přednášku. A učení doma věnuji více času, než kdybych chodila do školy. Ale hlavně mi chybí všechen ten smích co bych ve škole slyšela a dokonce i ty trable, co bych měla nejen skrz známky. A tak chci jen vzkázat všem lidem co si myslí, že samostudium je brnkačka a leháro, že žijí v iluzích. A také bych chtěla poradit některým studentům: Pokud nemáte jinou možnost, neodcházejte na samostudium. Přijdete o velké a krásné zážitky a získáte tím jen víc starostí a práce. Děkuji Vám

Kam dál