Tatíček TGM

24. října 2017 v 15:20 | Rositablog |  Referáty
Tomáš Garrigue Masaryk, muž, který změnil Evropu
Tomáš Garrigue Masaryk byl jednou z nejvýznamnějších osobností našeho národa.
Narodil se 7. 3. 1850 v Hodoníně do chudé rodiny panského kočího. Jeho matka sloužila jako služka na statku Nathana Redlicha. Roku 1865 byl přijat na Německé gymnázium v Brně a vynikající prospěch mu pomohl získat stipendium. Současně působil i jako doučovatel v rodině policejního úředníka. Od 15 let se živil sám. Díky své práci byl finančně zajištěn, mohl tedy platit studium svého bratra. Veškerý svůj čas věnoval studiu, především jazyků a filosofie. Po maturitě se přihlásil na Vídeňskou filosofickou fakultu. Roku 1877 poprvé spatřil svou budoucí manželku, Charlottu Garrigue, dceru bohatého amerického podnikatele z New Yorku. O rok později byla svatba. Díky rozdělení Univerzity Karlovo-Ferdinandovy na českou a německou část, dostal místo mimořádného profesora filosofie na nově založené české univerzitě, proto se v létě 1882 s rodinou odstěhoval do Prahy, kde začal přednášet. Svou politickou činnost začal hledáním politického uskupení, kde by mohl prosazovat své názory a zásady. Koncem roku 1890 byl přijat k Mladočechům, s nimiž na jaře 1891 získali mandáty do Říšské rady (celorakouského parlamentu), v prosinci 1891 byl Masaryk zvolen do českého zemského sněmu. Ještě v témž roce předložil ve Vídeňské říšské radě návrh na zřízení druhé české univerzity na Moravě. V letech 1907 a 1911 byl dvakrát zvolen poslancem vídeňské Říšské rady. Zpráva o vyhlášení první světové války ho zastihla v červenci 1914 na dovolené v saském Bas Schandau. Již na podzim 1914 se Masaryk vydal na kratší zahraniční cestu do západní Evropy, jak kvůli předávání tajných dokumentů, tak aby získal těžko dostupné informace. V září 1915 emigroval za Masarykem Edvard Beneš a oba přesídlili do Francie. Masaryk v září toho roku přesídlil do Londýna. Na londýnské universitě King College dostal Masaryk profesuru. Jako předseda Československé národní rady, založené roku 1915 v Paříži, budoval vytrvale zahraniční odboj a zdaleka se nespokojil pouze s vytvořením politické organizace.Po Zborovské bitvě (2. 7. 1917) vybudoval dokonce více než 50.000 člennou armádu a zasloužil se o stejný počet dobrovolníků v zajateckých spolcích, kteří byli zálohou pro vstup do Čs. Legií. Vojskem byl přijímán jako nejvyšší velitel - "tatíček" a ruská generalita mu prokazovala úctu náležející prezidentovi ještě neexistujícího státu: čestné stráže, vojenské přehlídky a vítání místním obyvatelstvem. 29. 4. 1918 přijel do Kanady. Masaryk jednal s diplomaty řady zemí, organizoval zpravodajství, psal do novin a přednášel. Přesvědčoval prezidenta Wilsona, že válku je možno vyhrát jedině tehdy, bude-li rozbito Rakousko-Uhersko, největší spojenec Německa. A tak byl Masaryk 14. 11. 1918 zvolen prvním prezidentem. Dne 27. 5. 1920 byl zvolen T.G.M. prezidentem podruhé. V květnu 1927 byl zvolen prezidentem republiky potřetí. Prezidentem byl zvolen i 24. 5. 1934 počtvrté a naposledy i přes špatný zdravotní stav. Kandidoval především proto, že nebylo jisté, že by byl zvolen jeho nejbližší spolupracovník Edvard Beneš, kterého chtěl Masaryk za svého nástupce. 14. 12. 1935 T.G.M. rezignoval ze zdravotních důvodů. Tomáš Garrigue Masaryk 14. 9. 1937 po zánětu plic zemřel.

Tomáš Garrigue Masaryk, muž, který miloval chleba a borůvkové knedlíky s mákem
Masarykovi se všude dostávalo toho nejlepšího a nejvznešenějšího, ale vždy, když měl možnost si vybrat něco k snědku, zvolil si jídlo tak obyčejné, že to mnohé až zarazilo. Věděl, že není dobré se přejídat. Rozhodně nepatřil mezi vybíravé a rozmazlené lidi. Masaryk často kuchaře prosil o topinky s česnekem, ty miloval nade vše. Masaryk chleba téměř uctíval. A zvyk, že se u nás hosté vítají čerstvým krajícem chleba se solí, za jeho vlády posílil více, než kdy jindy. Když už měl dost slaného, často zatoužil po borůvkových knedlících. Jídával je jako dezert a většinou jich snědl rovnou 6. Nikdy si je ale nesypal tvarohem, ale posypal je mákem. Protože sobě i své rodině chtěl udržet dobré zdraví, nechával k obědu a večeři podávat hodně vařené a dušené zeleniny. Co se týče ovoce, miloval čerstvé džusy k snídani. Jeho nejoblíbenější kombinace byl grep a pomeranč. Ze slovenských pochutin nejvíce obdivoval halušky, které si dopřával jen málokdy, protože bývaly moc slané a tučné. Po větším jídle si rád odpočinul u silné černé kávy. Nekouřil a po padesátém roce jeho života se z něj stal zapřísáhlý abstinent…


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama